Nejoblíbenější pohádka od Disneyho?
Samé těžké otázky tohle to! Nejoblíbenější. Hmm. Tak jako první se mi na mysli vybaví dívka s pletí bílou jako sníh, se rty rudými jako krev a vlasy černými jako eben. Ano, Sněhurka byla propojená s mým dětstvím díky kazetě, kterou jsem jako malá dostala. Ostatně nedokážu uvěřit, že právě tenhle animák pochází už z roku 1937! To prostě není možné.
Jinak ale mám filmy od Disneyho celkově dost v oblibě, dokonce si pamatuji, jak jsem dostala knížku plnou disneyovských příběhů, ale třeba takový film Lilo & Stitch jsem viděla až minulý rok. Animované filmy ale mám ráda obecně a to nejen od Disneyho.
Jsi spokojená se svým jménem?
Párkrát už jsem nad tím přemýšlela a musím s potěšením přiznat, že naprosto jsem! Na důvod "proč" jsem nepřišla, ale prostě mi zní tak krásně, že nemůžu říct, že bych někdy byla nespokojená.
Kdyby ses narodila jako kluk, jaké by bylo tvé ctěné jméno?
Tak to je velmi zajímavá otázka, nad kterou jsem zase nikdy nepřemýšlela. Že bych zůstala u Karla? Nebo se mi taky líbí jméno Marek.
Co ty a horoskop?
Já a horoskop máme velmi komplikovaný vztah, protože ač se mi strašně líbí mé znamení, tak předpovědi na něj nikdy zdárně nesedí. Ale rozhodně nejsem někdo, kdo ho kontroluje pravidelně, zcela upřímně spíš průběžně v rámci prokrastinace, takže někdy ho nevidím třeba čtvrt roku.
Jeden čas jsem ale nadšeně horoskopy studovala a to v dobách studia na VŠCHT, kde jsme si z nich vždy s kamarádkou dělaly strašnou srandu pro ukrácení dlouhé chvíle. Od té doby je ale opravdu vidím velmi sporadicky, a když už tak povětšinou než na nějakou předpověď na další dny, koukám na ty proběhlé, tak víte co, jak moc se třeba trefil a tak. Povětšinou se absolutně netrefí, takže má u mě smůlu. Na druhou stranu pro některé lidi nemusí asi jít úplně o tak špatnou věc, protože přeci jen, když to člověk použije jako určitou sebenaplňující předpověď pro daný den, tak ho to může třeba namotivovat, aby se to opravdu stalo. Pak už se ale zase nesmí hroutit z těch špatných věcí a očekávat je za každou cenu…
Ty a vyrábění: jste kamarádi?
My jsme dokonce staří známí! Původně jsem totiž blogovala na jisté tvořitelské a vyráběcí úrovni, ale tahle léta už tedy zdárně odvál čas. V současné době už bohužel nemám moc na vyrábění čas, tedy kromě "vyrábění článků", takže toho moc nedělám a poslední velkou věcí tak stabilně zůstává má víčková fototabule z Vychytávek.
I když - počkat! Onehdy jsem vlastně vyráběla Maršálkům vánoční ozdoby! A jak jinak než v řádném hruškovém stylu.
Marvel nebo DC?
Marvel! Respektive DC Comics jsem dala několik šancí, které moc zdárně nevyužili (tedy kromě některých filmů s Batmanem), zatímco Marvel mě dostal skoro každým filmem. Je ale pravda, že uvažuji o ještě jednom dání šance DC a to díky Aquamanovi, kterého lidi vychvalují, tak uvidíme.
Mimochodem, kdybych nebyla na Marvel, tak ani do kina vlastně pořádně nechodím.
Oblíbený akční hrdina?
Když já byla vždycky spíš na ty záporáky! Ale tak dobře, dobře. Přemítám, co a koho si vlastně pod pojmem "akční hrdina" představit.
Tak kdybych měla volit z ono komiksového světa, tak nejvíc mi k srdci přirostl Iron Man kvůli dokonalému Robertu Downeymu Jr. I když je to často nafoukaný podivín, tak se v něm přeci jenom dost skrývá a každé pokračování jsem nadšeně hltala.
Přiznám se, že jsem si hledala na internetu, koho lidi vidí jako akčního hrdinu, resp. kdo je hrál a z toho výběru musím tedy zmínit Arnolda Schwarzeneggera. Ač je jeho herecký um diskutabilní, tak jako Terminátor je bezkonkurenční a to zvláště v druhém díle.
Akčním hrdinou mého dětství ale pak zase zůstává Indiana Jones aneb Harrison Ford. Filmy s Indym byly mé nejoblíbenější, na které jsem vždy koukala s tátou a doteď je mám strašně ráda. I když ten poslední díl se jim kapku nepovedl…
A počítá se třeba i Lara Croft a Nevěsta z Kill Bill?
Kdyby sis mohla vybrat jakoukoli superschopnost, jaká by to byla?
V rámci své volby bych se asi spíš přiklonila k nějaké čarodějné schopnosti, což je jistě ovlivněné seriálem Charmed/Čarodějky, kde trojice sester měla základní tři schopnosti a to telekineze, předvídání budoucnosti a zastavování času. Později se přidaly ještě další, ale to zastavování času se mi líbilo, tak víte, co třeba při testech by se to hodilo nebo při nějakých termínovaných prací, jenže času stejně nikdo neuteče a tak bych spíš brala nějakou schopnost pro přemístění se. Ano, mám sice ráda letadla, ale stát před volbou, jestli někam doletět za šest hodin nebo za deset vteřin, tak bych brala to druhé. A to nejen proto, že bych byla pořád
někde u moře, ale představte si i situaci třeba v podobě chození do školy. Člověk by šel pěkně spát už připraven a až by ho budík minutu před začátkem přednášky vzbudil, tak by se jednoduše přenesl a bylo by to.
někde u moře, ale představte si i situaci třeba v podobě chození do školy. Člověk by šel pěkně spát už připraven a až by ho budík minutu před začátkem přednášky vzbudil, tak by se jednoduše přenesl a bylo by to.
Občas by se i to předvídání budoucnosti šiklo, ale kdo mi zaručí, že neuvidím něco, co nechci. A telekineze, no tak líná zatím ještě nejsem. Pak už mě třeba napadá jen nějaká superschopnost, která by ovlivňovala učení…
Co ty a filmy od Hajao Mijazakiho?
Musím se přiznat, že jsem se musela podívat, o koho jde. A kupodivu ho znám, i když ho vlastně neznám. Ovšem filmy "Cesta do fantazie" a "Princezna Mono noke" mi známé jsou, a zrovna před nedávnem jsem uvažovala, jestli jsem první z nich vlastně viděla, protože se mi z nějakého důvodu vůbec nevybavuje. Princeznu Mononoke jsem ale rozhodně viděla, ale už je to taky jistý čas, takže žádný svůj vyložený názor říct nemůžu.
Co by ses chtěla naučit, ale pořád na to prostě není čas?
Asi záleží, jestli jde o činnost nebo téma. V rámci těch činností bych asi zmínila něco vyloženě kreativního jako je třeba háčkování či pletení, i když úplně nevím, jestli bych na to našla trpělivost. A taky bych se chtěla naučit pořádně vařit! Před lety jsem si zamilovala film Julie a Julia, který je natočen dle skutečného příběhu a to Julie Powellové, která se jednoho dne rozhodla, že během roku uvaří všechny recepty (celkem 524) z proslulé kuchařky "Umění francouzské kuchyně" od Julie Childové a ještě k tomu o tom začala psát blog.
Příběh mě uhranul a začala jsem se zajímat a to dokonce takovým způsobem, že jsem si kuchařku koupila i s její později vydanou sestřičkou. Od té doby ale na mě koukají z poličky a já bych se do nich ráda ponořila, protože kromě receptů obsahují i různé zajímavé kuchařské poučky aneb ideální záležitost pro začátečníka. Tak třeba někdy v budoucnu…
V rámci tématu bych se ráda dozvěděla víc o letectví, protože mám několik knih, ale málo času, takže stejně jako kuchařky leží na poličce.
Kde bys chtěla v budoucnu žít?
(máš-li konkrétní představu třeba o městě/vesnici nebo popiš, jak by to místo mělo vypadat)
Upřímně ještě nemám žádnou pořádnou ideu, protože hodně záleží, kam mě jednou práce a život zavane. Je ale asi pravda, že bych se spíš držela města, ale klidně nějakého menšího.
Město nebo vesnice?
Narodila jsem se ve městě a pohybuji se ve městech, takže asi díky tomu vyhrává. Ale člověk nikdy neví. Pravdou je, že i v současné době jsem ráda, když můžu třeba z Prahy utéct zpátky domů, kde je méně lidí, ale zase úplně až na vesnici by to asi nešlo. Ale jak říkám, člověk nemůže vědět.
Slavná stavba/město, kterou/které jsi viděla/měla možnost navštívit a byla jsi zklamaná?
Přiznám se, že kvůli této otázce jsem zasondovala i do vod mých rodičů, takže přinesu rovnou tři odpovědi.
Za mě samotnou jde o Bílý dům ve Washingtonu, protože jak na některých fotkách či ve filmech působí krásně impozantně, tak ve skutečnosti se mi zdál nějaký malý.
Rodiče pak zase zklamala Socha Svobody, protože také čekali nějaký wow efekt a zdála se jim nějaká malá.
Pak mě ještě napadají Niagarské vodopády, protože zcela upřímně jsem myslela, že pojedeme do nějaké americko-kanadské divočiny a místo toho tam na nás čekalo kasino a strašidelný dům…
Pro zvětšení klikněte.Hrála sis jako malá s letadly nebo tě tyto okřídlené stroje nadchly až později?
Upřímně nevím, kdy mě tahle mánie postihla, ale od dětství to asi je a to hlavně díky tátovi, který se dříve aktivně o letadla zajímal a dokonce lepil i různorodé modely, které byly čestně vystaveny v obývacím pokoji.
Pak, jak už jsem zmínila v článku Dvacet jedna, mě asi hodně ovlivnil Rampa McKvák, ale letadla mě nějak tak průběžně provázela. Nějak extrémně jsem si ale s nimi nehrála, i když jeden nebo dva sety s tématem letiště jsem měla a dokonce si vzpomínám, že jsem měla Boeing 747, který vydával zvuky a svítil. Ale upřímně je spíš prožívám až v posledních letech…
Jaké země bys ráda navštívila a které bys naopak navštívit rozhodně nechtěla?
Země, ve které jsi ještě nebyla, ale toužíš se tam podívat?
Samé těžké otázky, neboť spoustu zemí bych chtěla navštívit nebo se do nich i vrátit.
Za návrat bych jistě brala Austrálii a Nový Zéland, protože na tuto cestu často s láskou vzpomínám. Ale pokud bych měla vybrat zemi, kde jsem ještě nebyla, tak to jistě bude třeba Irsko, Španělsko, Itálie, Brazílie, Slovensko (ehm ehm hanba), Japonsko, Švédsko nebo Egypt. Ono je to opravdu těžké říct, protože takové ty velké sny jsem měla dříve v podobě Spojeného království nebo USA, ale v současné době to mám tak, že mě v podstatě láká naprosto cokoli. Ovšem, abych splnila i druhou část otázky, tak opravdu existují země, kam bych rozhodně nechtěla a byla by to třeba Čína a Indie, protože se mi tato místa zdají značně přelidněná, což je na mě moc. Vrátit bych se pak nechtěla do Venezuely, protože tam člověk opravdu nevěděl, co se může stát a od té doby se situace moc nezlepšila…
Máte nějakou otázku do projektu "Zeptej se Hrušky"? Tak stačí kliknout sem.
↓↓↓
Děkuji za přečtení. :)
Navštivte mou FB stránku či Instagram.
Koukám že jste také studiovalaVSCHT.. Jinak filmy byly za nás jiné, ale I Diana Jones docela frcel.. Dobyvatele ztracené archy... Vzpomínám také na polský fil. SEXFIKCE, na svou dobu odvážný..
OdpovědětVymazatTak vím, že nejsem Hruška a ani nejsem tak popuální a úspešný ani v autorském klubu, ale vždy jsem chtěl udělat ask. Splním si to.
OdpovědětVymazat[1]: Díkybohu nestudovala moc dlouho. Touhle dobou bych byla v blázinci.
OdpovědětVymazatTy podpisy. To mi připomnělo nedělní setkání a studování podpisů v restauraci DD. Také jsem se svým jménem spokojená :). Takové příjmení jen tak někdo nemá (jsme v republice asi jen 2 rodiny). Proto bych si ráda po svatbě nechala své příjmení, protože už žádného dalšího následníka rodu nemáme. Ale tak záleží, jestli to nebude vadit manželovi, že jo . Ale to je ještě daleko. Ještě žádný chlap není
OdpovědětVymazat[4]: Hele v dnešní době je to populární nebo můžeš mít dvě, že jo! Ono mě kamarádka jednou řekla, že se strašně těší až jednou o tu svou Hrušku přijdu.
OdpovědětVymazat[5]: Jo no, už nebudeš Hruška . Musíš si najít nějaký Jablko :P
OdpovědětVymazat[6]: Jablková zní blbě. To když už, tak bych neměnila odrůdu. Dokonce jsem na VŠCHT jednoho Hrušku měla! V ročníku. Ale ne, to nešlo no. Třeba se ještě nějaký objeví.
OdpovědětVymazat