Teď se totiž vrhneme na třetí muzikál, co jsem kdy v zahraničí viděla a který je aktuálně pro Českou republiku v podstatě velmi horkým tématem - Wicked. Na rozdíl od Bídníků mi odpusťte, ale tady český název opravdu používat nebudu. Wicked je v podstatě jistým prequelem pro ikonický muzikál s Judy Garland a to Čaroděj ze země Oz, který byl poprvé prezentován jako filmový muzikál. Stalo se tomu tak o 39 let od vydání stejnojmenného románu spisovatele Lymana Franka Bauma v roce 1900, kterým se zase pro změnu inspiroval spisovatel Gregory Maguira. Ten tak v roce 1995 vydal příběh o událostech před dějem Čaroděje a zaměřil se na dvě hlavní postavy a to na zlou čarodějnici ze západu jménem Elphaba a na hodnou čarodějku ze severu Glindu. A právě tato kniha nesoucí název "Wicked: Život a doba zlé čarodějnice ze západu" se později dostala do rukou trojnásobného výherce Oscara a Grammy - Stephenu Schwartzovi. Tento muž měl mimo jiné i šest nominací na cenu Tony (nejvyšší ocenění Broadwaye) a podílel se na textech pro disneyovské pohádky jako je Pocahontas nebo Zvoník u Matky Boží. A právě on složil k muzikálu Wicked veškerou hudbu a texty, kdy vše bylo doplněno libretem Winnie Holzmanové.
Premiéru měl muzikál 30. října 2003 v divadle Gershwin v New Yorku, kde se uvádí do současné doby a jde o šestý nejdéle uváděný muzikál Broadwaye. Za své působení získal mnoho cen, kdy jistě stojí za zmínku deset nominací na cenu Tony (získal celkem tři za hlavní herečku, kostýmy a scénu) a 5 nominací na Olivier Award, což nás pomalu a jistě dostává i k londýnské verzi představení. Než se k ní však dostanu, tak bych ráda zmínila původní broadwayské obsazení a to Idinu Menzel jako Elphabu a Kristin Chenoweth jako Glindu. Pro obě dámy jsou jejich role ve Wicked neskutečně ikonické a upřímně se přiznám, že sama je mám velice ráda a to zvláště Kristin, která se do role naivní růžové Barbie neskutečně hodí s humorem svým vlastním. Ostatně obě dámy předvedly své, i vcelku v nedávné době, a to v rámci oslav patnáctého výročí muzikálu, kdy NBC pro to připravila speciální pořad, který obě moderovaly a i zpěvem doplnily. Mimochodem tam některé písně z muzikálu zazněly také v podání současných hvězd, jako je třeba Ariana Grande či Adam Lambert.
Přesuňme se však do Londýna a to k divadlu Apollo Victoria Theatre. Tam jsme dorazili 30. července 2016 a to o jistou chvíli před představením, neboť jsme se rozhodli využít služeb jedné z blízkých italských restaurací. Shodou okolností jsme se tam setkali s rodinou z České republiky a tato rodina nepatřila nikomu menšímu než známému českému herci a moderátorovi Aleši Hámovi. Ono přeci jen je Londýn takové prťavé městečko…
Po večeři jsme se vydali do divadla, kde opět proběhl můj útok na všemožné suvenýry, kdy stejně jako u Bídníků považuji za největší a nejlepší úlovek knihu o muzikálu, která je vzhledově laděna jako jedna z rekvizit a to kniha kouzel zvaná Grimmerie. Opět se tam dá dočíst o všech možných produkcích a o cestě vzniku, takže naprosto dokonalá záležitost plná krásných fotografií. Ostatně ona ta krása pokračovala i v samotném hledišti, kterému vévodí obrovský drak sedící nad mapou celé země Oz. Opět nejsou vynechány ani postranní části jeviště, takže vše do sebe naprosto zapadá. Celkově je divadlo muzikálu velmi přizpůsobeno, takže zelená vládne všemu, což se ostatně za chvíli dozvíte i proč. Dostáváme se totiž k samotnému příběhu muzikálu a tak se proto pohodlně usaďte. Pokud ovšem někdo nechce celý příběh znát, nechť přeskočí následující kus textu - 11 odstavců.
Vše začíná tam, kde v podstatě skoro končí samotný Čaroděj ze země Oz a to úmrtím zlé čarodějnice ze západu - Elphaby. Obyvatelé tak náležitě slaví a na scéně se objevuje i hodná čarodějka ze severu Glinda, která však jediná zná pravý příběh života Elphaby a lidem ho vypráví. Elphaba totiž byla jako každý jiný člověk, měla rodiče a sestru, ale zároveň měla zelenou kůži, což jí ze společnosti naprosto vyčleňovalo. A proč ji měla? Její matka totiž měla tajemství, neboť jednoho dne ji navštívil tajemný cizinec, který jí nejdříve dal zelený elixír, a posléze můžeme jen hádat, jak celá návštěva asi dopadla…
Glinda je posléze postavena před otázku od jednoho z Oziánů, zda je pravda, že se se zlou čarodějnicí přátelila. Glinda přizná, že se jejich cesty zkřížily a to na Univerzitě Shiz, kam šla Elphaba studovat kvůli své sestře Nessarose, jež je upoutaná na invalidní křeslo. Díky nedorozumění se však hlavní dvě dámy stanou spolubydlícími a postupně se jejich původně nepřátelský vztah začne měnit na přátelství. Během toho ještě Elphaba zjistí, že věc, kterou původně před všemi tajila, je ve skutečnosti talent na kouzlení, díky kterému získá speciální hodiny u ředitelky univerzity a profesorky magie v jednom Madam Morrible. Ta jí dokonce motivuje tím, že pokud se bude snažit, může dosáhnout až na setkání s Čarodějem.
Do příběhu se nám ale ještě zamotávají další dva důležité fakty, kdy první je, že v zemi Oz začnou zvířata ztrácet schopnost mluvit a jsou tak využívána pouze pro práci. Druhým faktem pak je i romantická dějová linka, která je ale značně komplikovaná. Hlavní postavou je princ Fiyero, do kterého se na plese zamiluje Galinda (jak si dříve říkala Glinda), do které je ovšem zamilovaný Boq. Galinda tak svého nechtěného ctitele posílá na plese tančit se sestrou Elphaby, která však podlehne iluzi, že ji miluje.
A právě ples Elphie a Glindu spojí, neboť Glinda věnuje Elphie černý špičatý klobouk, který však vzbudí mezi ostatními záplavu smíchu. Elphaba se však nevzdává a začne na plese sama tancovat a to bez hudebního doprovodu. Vina však nenechá Glindu moc dlouho na pokoji a tak se k Elphabě přidá a spřátelí se spolu. To má pak za následek i to, že Elphaba svěří Glindě svá růz
ná trápení a ta se jí rozhodne pomoct být více populární.
ná trápení a ta se jí rozhodne pomoct být více populární.
Posléze společně odjedou i na setkání s Čarodějem do Smaragdového města, kde je Elphie požádána, aby předvedla své schopnosti a přečetla část textu z knihy kouzel Grimmerie. Díky tomu však Elphaba zjišťuje, že celou situaci se zvířaty (viz fakt 1) má na svědomí právě čaroděj a Madam Morrible. Odmítá tak s nimi spolupracovat a naopak chce zvířata zachránit, což Glinda nedokáže pochopit, protože se nedokáže vzdát své popularity. Kamarádky se tak musí rozejít a z Elphaby se tak díky pomluvám od jejích nepřátel stává zlá a nebezpečná čarodějnice. Mimo jiné jedna z pomluv z ní, že je tak nečistá, že z čisté vody roztaje…
Mezitím se Fiero nedobrovolně zasnubuje s Glindou a Nessarose, sestra Elphaby, se stane guvernérkou Munchkinlandu, kde žije s Boqem. Elphaba u ní hledá pomocnou ruku, ale dočká se jen obvinění ze sobectví. Proto se pokouší učinit něco dobrého a očaruje tak stříbrné střevíčky, které Nessarose dostala jako dárek od svého otce. Ty mění barvu na rubínovou a umožní Nesse chodit, což ovšem způsobí jen další tragédii, neboť Boq usoudí, že už s ní nemusí být a on tak může jít za Glindou a vyznat jí své city. To Nesse nepřenese přes srdce a nešikovně ho očaruje a vytvoří z něj Plechového muže bez srdce. Svou vinu však nepřizná a vše svalí na Elphabu, která se zatím vydala za Čarodějem.
Už to vypadá, že se celá situace uklidní, jenže Elphaba uvidí mezi zvířaty i svého učitele z univerzity, což jí rozlítí a utíká i s knihou kouzel. Čaroděj na ni povolá stráže, kdy jedním z členů je i Fiyero, který se rozhodne Elphabu zachránit. Při útěku potkávají Glindu a Fiyero se přiznává, že celou dobu miluje pouze Elphie, která jeho lásku opětuje.
Glinda se tak následně stane důležitým rádcem při plánu proti Elphabě, kdy Madame Morrible a Čaroději poradí, aby rozhlásili fámu, že je Nessarose v nebezpečí. U fámy to ovšem nezůstane, neboť Madame Morrible vytvoří tornádo, které přinese dům z Kansasu a ano přistávací plocha je právě na Nessarose, která tak umírá. Její rubínové střevíčky Glinda dá Dorotce, což vyvolá bitvu mezi ní a Elphie, ze které jí opět pomůže Fiero a to za cenu svého mučení.
Všechny události pomalu a jistě vedou k ohromnému davu, který chce Elphie zabít, zatímco Glinda si konečně uvědomí, kdo je v celém příběhu ten zlý. Rozhodne se tak Elphie varovat, a ta jí předává knihu kouzel a zapřísáhne jí, aby nikdy neřekla pravdu a pomocí kouzel vládla zemi Oz jako Glinda Hodná. Kamarádky se loučí a omlouvají se, a zároveň přiznávají, že každá tu druhou změnila k lepšímu.
A na scénu přichází Dorotka, která Elphie polije vodou a ta se rozpustí, kdy po ní zbyde jen klobouk a zelená flaštička od elixíru po její matce. Glinda si uvědomuje, že stejnou flaštičku viděla u Čaroděje, kterého konfrontuje a on přiznává, že byl otcem Elphaby. Glinda mu tak nařizuje, aby okamžitě opustil zemi Oz a Madame Morrible nechá uvrhnout do vězení.
Fiyero se posléze vrací na místo, kde se Eplhaba domněle rozpustila a otvírá skrytá dvířka v podlaze, odkud vychází Elphie. Ano, využili jednu z fám, aby společně mohli začít nový život, i když Fiero již není člověk, ale slaměný strašák díky kouzlu, které mělo zabránit, aby necítil bolest při mučení. Přesto je to vcelku happyend ne?
Ano, příběh Wicked je značně komplikovaný, což možná vysvětluje i to, proč u mých rodičů opětovně vyhrál Fantom, ale mě osobně se představení neskutečně líbilo.
Ono totiž zároveň jde o jedno z nejnáročnějších představení vůbec a to nejen po pěvecké stránce, kterou zastupuje známá píseň Defying Gravity, ale také třeba po stránce kostýmové, neboť jednotlivé kostýmy jsou opravdu velmi propracované. Ostatně v takové scéně, kdy Elphaba s Glindou poprvé vstoupí do Smaragdového města, je na scéně tolik nádherných zelených kostýmů, že mi, jako milovnici zelené, prostě spadla čelist. Celkově je představení neskutečně propracované, a proto se asi bojím, jak dopadne střet s realitou české muzikálové scény. Zatím to dle mého názoru moc dobře bohužel nevypadá…
Ovšem vraťme se k mým zážitkům z muzikálu, které byly a jsou pouze pozitivní. Byla jsem zvědavá na ztvárnění tak, v určitém smyslu, komplikovaného příběhu a musím se přiznat, že jsem se hlavně těšila i na poznání scén při některých písních. Tak kupříkladu samotný začátek a přílet Glindy ve velké bublině a krásných modrých šatech je něco, na co se nezapomíná. A taková píseň "Popular" nebo již zmíněná "Defying Gravity" jsou pak dvě ikony, u kterých jsem měla jistou představu, jak vše bude vypadat, ale stejně mě zajímalo, jak to ve finále bude. Prozradím, že u druhé zmíněné k tomu popírání gravitace totiž skutečně dochází. Zároveň si ale vzpomínám, že jsem se kapku během představení proklínala, protože není úplně vhodné zkombinovat znalost celého setlistu písní společně s pitím horkého čaje před představením. To pak pořád počítáte, kolik písní ještě zbývá…
↓↓↓
Děkuji za přečtení. :)
Navštivte mou FB stránku či Instagram.
Téda, to muselo být ohromně těžké popsat nám ten děj! Klobouk (haha, klobouk ) dolů :). Název znám, ale nevěděla jsem, o co jde, takže děkuji za vysvětlení :). Zelená, to je prostě tvoje !
OdpovědětVymazat[1]: Uznávám, že úplná sranda to nebyla. Ono se v tom nezamotat a i sama jsem to pochopila až když jsem to viděla. Svůj k svému.
OdpovědětVymazat