Severočeské město Litoměřice, ležící na soutoku řek Labe a Ohře, je k roku 2018 domovem pro přibližně 24 tisíc obyvatel. Kromě přízviska "královské město", které bylo získáno již ve třináctém století, se Litoměřice pyšní i oceněním "Obec přátelská rodině" z roku 2009 a od roku 2010 jsou také Fairtradovým městem. Právě tento status Litoměřice získaly společně se Vsetínem jako vůbec první města v České republice a zajímavostí jistě je, že se kromě toho město může pyšnit i první Fairtradovou školou, jíž se stala Masarykova základní škola (mimochodem jsem její bývalá žákyně).
Výhodná poloha nasvědčuje i zemědělství, které je v okolí značně rozšířeno a to zvláště v oblasti ovocnářství. Ostatně celý okolní úrodný kraj je zde označován jako "Zahrada Čech", což dalo za vznik jednomu z největších tuzemských veletrhů pro zahrádkáře, zahradníky a kutily, který každoročně přiláká až 80 tisíc návštěvníků. Koná se každý podzim a to na stejnojmenném litoměřickém výstavišti, kde se střídají nejrůznější akce i během celého roku.
Podzim je také ještě spojený s tradiční kulturní a společenskou akcí oslavující vinnou révu a to s vinobraním, které je obvykle pořádáno předposlední víkend v září. V posledních letech se akce značně rozrostla, takže si člověk může užít různá vystoupení hned na několika scénách (v roce 2018 zde například vystoupil Richard Krajčo nebo Barbora Poláková) a nechybí ani tradiční průvod Karla IV., který se, jak už bylo ostatně řečeno, zasloužil o vznik vinařství v litoměřické oblasti. Ale pokud je člověk spíše milovník piva, tak město již deset let pořádá i pivní slavnosti, kde jsou představeny nejrůznější pivovary Čech a Moravy.
I během roku jsou ale Litoměřice velmi kulturním městem, k čemuž slouží například prostory divadla Karla Hynka Máchy (jedno z prvních kamenných divadel), kulturního a konferenčního centra nebo kino Máj. V létě pak jistě stojí za zmínku hudební festival "Litoměřické varhanní léto" a naopak v zimě jsou velmi oblíbené hokejové zápasy v rekonstruované Kalich aréně, kde působí i místní klub HC Stadion Litoměřice.
Litoměřice jsou pak mimo jiné i rodištěm známých osobností jako je pan Jan Skopeček (český herec a dramatik; zakládající člen Divadla pod Palmovkou), Josef Melen (zpěvák - Né, pětku né; moderátor), Milan Hnilička (bývalý hokejový reprezentant; politik) nebo Jiří Macháček (zpěvák - Mig 21 a herec). Za zmínku jistě stojí i komik Felix Holzmann, který se sice narodil v Teplicích, ale v Litoměřicích strávil podstatnou část života, kdy malý kousek je propojen i s mou vlastní rodinou. Můj pradědeček totiž byl učitelem a později i ředitelem jedné ze základních škol. A jednoho dne tak byl požádán rodinou malého Felixe, zda by ho nemohl doma doučovat. Sama jsem se to dozvěděla teprve nedávno, ale rozhodně je to zajímavost aneb jak dokáže být město malé. Mimo jiné bych ještě ráda pradědu zmínila i v přímé spojitosti se samotnými Litoměřicemi, neboť dlouhá léta byl jejich kronikářem a staral se také o Zlatou pamětní knihu města, ve které byly shromažďovány podpisy významných návštěvníků.
A to nás přivádí k tomu, co člověk jako návštěvník může v Litoměřicích vidět aneb turistické cíle města. Jistě se sluší začít přímo v centru, které tvoří rozsáhlé cca 2 hektarové Mírové náměstí. To tvoří jádro města již od počátku třináctého století a ve středověku sloužilo jako hlavní tržiště. Postupem času na náměstí přibyly kašny, kdy ty úplně původní byly vytvořeny v roce 1541, ale později byly nahrazeny svou současnou podobou a to v průběhu osmnáctého a devatenáctého století. Dále se zde dá najít i Morový sloup ze sedmnáctého století, jakožto připomínka tehdejší morové rány, která stála život asi 400 obyvatel města.
Největší dominantou jsou však domy, které byly postaveny za éry gotiky, ale v průběhu let se na jejich podobě podepsalo mnoho dalších stavebních slohů (renesance, empír, baroko) a i životních příběhů. Navíc některé z nich se řadí mezi nejstarší trvale obývané domy v České republice, kdy každý má svůj vlastní příběh, a proto se zaměříme jen na tři nejvýraznější. Pokud se ale do Litoměřic vydáte, tak některé z budov mají malé informační plakety, kde se o nich dozvíte víc…
První bych Vám ráda představila renesanční dům "U černého orla", který byl postaven v šestnáctém století a to pod vedením italského stavitele Ambrože Balliho. Nejdříve sloužil jako rodinný dům, ale v průběhu osmnáctého století se přeměnil v kasárny, což mělo velký vliv na interiéry a celkový stav budovy. Také zde fungoval hostinec, který nejdříve nesl název "Bílý lev" a později "U černého orla", což se odráží i v názvu celé budovy. Osobně ale toto místo znám pod jiným názvem a to "Salva Guarda", neboť v budově po rekonstrukci fungovala stejnojmenná restaurace a hotel. Název ale vymyšlený není, neboť vychází ze sedmnáctého století, kdy byl dům povýšen na rytířské sídlo, a nad vjezdem se čněla tabule s třířádkovým nápisem "Salva Guardia - Králův hrádek - Konigs Pürgel". Ta znamenala, že je místo pod ochranou panovníka a doslovně se ono spojení překládá jako čestná stráž. Tento název je navíc z části využíván i v současné době, neboť po úpravě interiérů zde byl otevřen nový hotel a restaurace, takže nemusíte budovu obdivovat pouze zvenčí. I když na první pohled je i tak o co stát, neboť budova je dosti výrazná a napomáhá tomu i typická renesanční úprava jménem sgrafito (proškrabování dvou různě obarvených omítek).
Jako druhou bych Vám velmi ráda představila budovu bývalé radnice, kde je v současné době umístěno vlastivědné muzeum se stálou expozicí týkající se historie Litoměřic. Samotná budova je pak základem opět gotická z konce 14. století, ale po pozdějším požáru byla přestavěna v rámci renesančního stylu, který se projevuje například vysokými štíty. Zajímavostí jistě je, že se na budově nachází železný tzv. český loket, což byla stará délková míra, která sloužila pro potřeby tehdejšího trhu. Obchod a trh je taktéž na budově symbolizován sochou tzv. Rolanda - divý muž s kyjem a štítem, která se nachází na severním rohu budovy. A za mou osobu bych ještě ráda zmínila i sluneční hodiny pocházející z počátku 19. století.
A do třetice všeho dobrého aneb budova současné radnice - dům "Kalich" či "Pod Bání". Oba názvy odkazují na věžici ve tvaru kalichu, která má připomínat vinařskou tradici města. Dříve se v ní konaly všelijaké panské schůzky, ale v současnosti slouží jako vyhlídka na město i přilehlé krásy jako je kupříkladu hrad Hazmburk nebo hora Říp. Samotná budova je opětovně gotická s renesanční přestavbou, která byla později ještě upravena císařským slohem - empírem. Původně zde sídlilo první litoměřické městské muzeum, ale jak již bylo zmíněno, tak v současné době se zde nachází radnice a tedy Městský úřad. Mimo toho ale zde ještě najdete i informační centrum, kde se můžete nejen dozvědět o Litoměřicích více, ale také si třeba zařídit přímo prohlídku města s průvodcem či výstup do zmíněné vyhlídkové věže. Samozřejmostí jsou i suvenýry a pro turistocyklisty se zde dá zapůjčit zámek na kolo či vybavení na opravu kola.
Na náměstí ale stojí za povšimnutí i jeden z mnoha litoměřických kostelů a to kostel "Všech svatých", jenž je poprvé písemně uváděn již roku 1235. Od té doby prodělal řadu přestaveb, kdy se na části z nich významně podílela dříve zmíněná dvojice otce a syna jménem Giulio a Octavio Broggio. Ti nakonec našli v kostele i místo svého posledního odpočinku, ale pokud se vrátíme ke stavebním slohům, tak se zde mísí původní gotika s pozdější barokizací, jež byla provedena právě dle návrhu Octavia. Dominantní bílá věž ale zůstala přese všechny úpravy gotickou a dříve dokonce sloužila jako pokladnice. Já sama se musím přiznat, že je pro mě po věži Kalich jedním z hlavních symbolů města. Navíc o Vánoce je spolu se zbytkem města ozdobena a ční tak na ní krásná kometa…
U rodiny Broggio bych ještě ráda zůstala, neboť o kousek dál se nachází bývalý jezuitský kostel "Zvěstování Panny Marie", který představuje vrchol tvorby syna Octavia. Navíc právě tento kostel je jednou z prvních věcí, co člověk vidí při příjezdu do města po Tyršově mostě a někteří z Vás možná znají jeho interiéry a ani o tom netuší. V roce 2018 totiž byly využity pro přímé přenosy semifinálových kol hudební soutěže Superstar, neboť kostel byl před lety odsvěcen a je tak používán pro různé výstavy či koncerty.
↓↓↓
Děkuji za přečtení. :)
Navštivte mou FB stránku či Instagram.
Do Litoměřic občas jezdím na vinobraní i Zahrasu Čech.. Ostatně teď je jarní tržnice. DÍK za představení zajímavých budov
OdpovědětVymazatMilá Hruštičko, díky za exkurzi do města a vlastně i do vzpomínek...
OdpovědětVymazatPěkný rychloprůvodce ;) Musím se někdy zastavit a prohlédnout si pamaátky osobně.
OdpovědětVymazatLitoměřice znám jen tak zběžně, byla jsem tam jen jednou za kamarádkou, ale líbilo se mi tam. Ale stejně by to chtělo víc času si to tam prošmejdit.
OdpovědětVymazatJsem ostuda, ale musím se přiznat, že jsem si musela googlit, co je to Fairtradovo město .
OdpovědětVymazat[1]: Není zač. :) Vím, vím, a ještě do toho byly Vinařské Litoměřice, takže tu byla pěkná mela.
OdpovědětVymazat