Další knihou, kterou jsem získala díky spolupráci s nakladatelstvím Grada, je i ta od Lukáše Kerharta nesoucí název Cestování - nejlepší životní investice. Ač název působí, že by se mohla kniha Hrušce líbit, tak opak je bohužel tak trochu pravdou, neboť jsem k ní cestu úplně až tak nenašla, ale k tomu za malou chvíli, nejdřív si samotnou knihu a autora představíme.
Lukáš Kerhart se dá označit jako světoběžník, který během pěti let žil v nejrůznějších zemích, což ho inspirovalo a stal se z něj uznávaný řečník, školitel a redaktor s vlastním nadačním fondem jménem Komunikátor, který podporuje vzdělávání mladých lidí nejen v rámci komunikačních dovedností. Sám pan Lukáš jinak pořádá nejrůznější přednášky a workshopy a to převážně na poli zmíněné komunikace, kdy jeho hlavním cílem je motivovat mladé lidi, kteří ještě nevědí, co chtějí v životě pořádně dělat a do jaké kariéry se pustit. A právě tito lidé ho motivovali k napsání knihy "Cestování - nejlepší životní investice", která má mladé lidi inspirovat pomocí životních příběhů a pomoct jim tak najít zmíněnou cestu do své budoucí kariéry.
Samotná kniha se dá rozdělit do tří částí, kdy tu převážnou tvoří deset kapitol, během kterých autor rozebírá nejrůznější názory, problémy a příběhy. A co v nich konkrétně ve zkratce najdete? První kapitola se věnuje tzv. "blokařům", neboli lidem, kteří hatí naše vize a sny, ale povětšinou s pocitem dobrého úmyslu, takže se do této kategorie můžou řadit hlavně rodiče a ostatní příbuzní. V druhé kapitole se pak dočteme, proč je dle autora dobré si vytvořit tzv. "bucket list" (seznam snů a přání) a jsme rovnou vyzváni k jeho tvorbě. Třetí kapitola se pak zaměřuje na zmíněné životní příběhy, kdy se můžeme dočíst o cestě takových velikánů jako je Albert Einstein, Steve Jobs či o cestách našich českých osobností jako je Bohdan Pomahač nebo Jarda Jágr. Čtvrtá a pátá kapitola nás pak už blíže zavede k celému tématu cestování a zjistíme tak autorův názor na tzv. "gap year" (volný rok) nebo na to, proč vlastně vůbec cestovat. Šestá a sedmá kapitola nás zavede do tématu, zda zvolit českou či zahraniční vysokou školu a jestli jsou mimoškolní aktivity pro člověka spíše výhodou či nevýhodou. Osmá kapitola nás pak postaví před nejčastější mýty a omyly a devítka nás tak trochu vrátí k první kapitole, neboť se konkrétně podíváme na vztah s rodiči. A poslední číslo deset je v knize pak pro zamyšlení.
Zbylou část knihy pak jako první tvoří složka sčítající zajímavé lidské příběhy a užitečné odkazy na různé webové stránky a jako druhá složka plná doplňujících fotografií z autorova života. A mimo to nechybí v závěru knihy ani bodový rádce pro každého mladého člověka aneb v podstatě shrnutí celého knižního obsahu. Ono mimo to celou knihu doprovází i spousta motivačních citátů a to buďto přímo v textu nebo z textu vyplývají a jsou zvýrazněny jako poznámky.
Jak už jsem zmínila, tak jsem k této knize až tak úplně nenašla cestu, ale řekla bych, že problémem je spíše asi to, jaký jsem typ člověka. Motivační knihy obecně asi pro mě nejsou tvořené, neboť asi nejsem zrovna Hruška, kterou by dokázaly nějak extra namotivovat a ve finále k motivaci stejně musím dojít svou vlastní cestou. Roli asi hraje i prostředí, ve kterém jsem vyrostla a doteď v něm žiji, takže se s autorem v některých názorech kapku rozcházíme, což mi při četbě kapku vadilo, neboť přeci jen knize nemůžete nějak obhájit svůj pohled na věc a diskuze tak zůstává jednostrannou. K takovému rozporu třeba došlo i při zmínce soukromých škol, protože jak někteří z Vás ví, tak jsem studentkou jedné z nich a ač autor uznává, že každá soukromá škola není hrozná, tak bych se přeci jen chtěla za tu svou kapku třeba i postavit, neboť autor mimo jiné zmiňuje i zkostnatění českého školství, s čímž zase pro změnu souhlasím, a uvádí pár příkladů, jak to chodí v zahraničí a právě dle jeho popisu, to třeba na obdobné bázi funguje i u nás. Ale takových rozporů bylo kapku víc a já jakožto tvor diskuzní bych si o nich radši promluvila, než je daně četla (že by důvod navštívit některou z přednášek?). Navíc si myslím, že bych ve finále byla asi označena jako blokař sebe samé, ale bohužel jsem taková, vychovali mě tak a realita mi už párkrát přes stopku dala.
Tím vším ale nechci knihu úplně zavrhnout. Během čtení se samozřejmě objevil i nějaký ten souhlas s autorovým názorem, ale hlavně jsem prožívala i momenty, ve kterých jsem si řekla, že je škoda, že se mi kniha nedostala do rukou dříve, protože teď už je kapku pozdě. Přeci jen jsem sama byla tím člověkem, který pořádně nevěděl, co chce dělat, a musím přiznat, že to asi stále na sto procent úplně nevím, ale jestli jsem se za těch svých skoro jednadvacet let něco naučila, tak to je to, že to vždycky nějak dopadne a často může být i daleko hůř než je teď. Ovšem společnost by si měla uvědomit, že honba za úspěchem a tím nejlepším je pro jedince škodlivá, což i z knihy tak trochu v rámci třeba školství vyplývá, neboť pak tu nemáme pořádně zručné lidi, ale bakalářů je jak řepky olejky.
Kolem a kolem si myslím, že kniha určitě může někomu pomoct a osobně bych jí doporučila hlavně těm, kteří před sebou mají přihlášky na vysokou školu, protože může dost ovlivnit finální rozhodnutí člověka. Jen asi nesmíte být ten dospělácký a "blokařský" typ člověka jako jsem já, ovšem v dnešní době jsem dle mého spíše výjimkou a kniha si jistě své čtenáře najde.
Hodnocení: 7 hruštiček z 10
Knihu můžete koupit ZDE, ale můžete ji i u mě vyhrát. ↓
Ano, ano, Grada mi poskytla jeden soutěžní výtisk a tak si můžete udělat na knihu i svůj vlastní názor. :)
Pro vstup do soutěže stačí vyplnit dotazník ZDE. Soutěž trvá od 17. listopadu 2018 15:00 do 24. listopadu 12:00. Účastí v soutěži potvrzujete, že souhlasíte s všeobecnými podmínkami zde.
↓↓↓
Děkuji za přečtení. :)
Navštivte mou FB stránku či Instagram.
O knížce jsem neslyšela. Motivační nečtu, takže nemohu posoudit, jak jsem na tom s nimi já
OdpovědětVymazat[1]: Já se motivačním běžně taky vyhýbám, ale nebylo zbytí. Tak třeba zjistíš, jak na tom jsi. :)
OdpovědětVymazatMotivační knížky nejsou nic pro mě. Jakmile je to citát, budiž, ale dobrého pomálu jak se říká
OdpovědětVymazat[3]: Citáty taky beru, ale motivační nijak taky nejsou pro mě, protože je to takové čtení o něčem, co stejně nejsem schopná udělat.
OdpovědětVymazatMilujem tvoje recenzie ❤️
OdpovědětVymazat